Lúcio

Ve čtvrtfinále Mistrovství světa v Jižní Koreji v roce 2002 proti Anglii udělal Lúcio chybu a Anglie vstřelila úvodní gól.

První gól Anglie byla moje vina,“ říká Lúcio. „Když jsem ten den odcházel ze hřiště, někdo z brazilského národního týmu, kdo není věřící a ani můj blízký přítel, poznamenal něco, na co nikdy nezapomenu. Řekl: ‚Bůh by nikdy nedovolil, aby se to stalo mně.‘ Kdybychom prohráli 1-0, lidé by určitě nikdy nezapomněli, že to já jsem udělal chybu a že tým prohrál. Ale takhle to nedopadlo.

Brazilský národní tým utkání nakonec vyhrál a stal se také vítězem celého turnaje a Lúcio byl jedním ze tří hráčů, kteří odehráli všech 630 minut turnaje.

V roce 2002 jsem měl příležitost být mistrem světa a není pochyb, že to byl mimořádný okamžik,“ říká Lúcio. „Byla to doba, kdy jsem každý den viděl Boží ruku. Vítězství na Mistrovství světa v roce 2002 byl splněný sen. Vzpomínám si, jak jsem byl v roce 1994 doma, je to už mnoho let, když Brazílie vyhrála mistrovství světa. I když to bylo daleko, představovali jsme si, jaké by to bylo, kdybychom vyhráli mistrovství. V Brazílii o tom sní všichni.

Potřebuju Boha ještě víc, když cítím všechny požadavky klubu

Věřím, že Bůh mě nechal i nadále hrát v brazilském národním týmu a účastnit se velkých soutěží,“ říká Lúcio, který jako kapitán dovedl Brazílii k vítězství na Poháru konfederací v roce 2009 nad USA a dal vítězný gól. „Mnohokrát jsem slyšel lidi  říkat ‚Ty jsi šťastný a musíš mít radost, protože máš peníze a hraješ za velký klub nebo národní tým nebo máš dobré podmínky k životu.‘ Myslím, že to je zcela nesprávná představa. Věřím, že skutečnost, že hraju za velký klub nebo za národní tým a že mám manželku a rodinu, kteří mě podporují, mi jen dokazuje, že potřebuji Boha o to více, a to právě kvůli požadavkům, které na mě klade klub, národní tým a to, že musím věnovat pozornost mé ženě a dětem. Právě tady potřebujeme Boha nejvíc, protože nám dává velké nadání i příležitosti, ale spolu s tím přichází velká zodpovědnost.

Vždycky lidem, včetně mé ženy a dětí, říkám, že nejdříve musíme hledat Boha a on se pak postará o všechno ostatní,“ dodává Lúcio.

Bůh v mém životě udělal věci, které jsem si nikdy nedovedl ani představit

Nehledě na to, co máte, kým jste, kde hrajete, co děláte, nehledě na vaši práci nebo profesi, Ježíš vás miluje úplně stejně,“ říká Lúcio. „V mém případě to vidím, když vyhraju nebo i když prohraju. V Božích očích jsem pořád stejný člověk a Bůh mě bude milovat pořád stejně,“ říká Lúcio. „Bůh zná srdce každého člověka a má pro každého z nás plán. Dnes mohu bez váhání říct, že Bůh v mém životě udělal věci, které bych si ani nedovedl představit.

Ježíš řekl: ‚Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.‘ My všichni ale hřešíme a nedosahujeme Božích norem,“ říká Lúcio. „Bůh mi dal druhou šanci, obětoval se za mě na kříži a přijal mě za syna.

Kdybych měl jenom fotbal, slávu nebo tituly, ale neměl bych Boha, nebyl bych šťastný. Věřím, že pro to, aby člověk mohl být šťastný, musí mít v pořádku svůj vztah s Bohem. Musíte hledat Boha a žít s ním.

Převzato z www.beyondtheultimate.org

Přečtěte si také Jak poznat Boha osobně.

E-shop

DVD Finále: Cesta za snem

Kaká, Lúcio a další mluví o tom, že nej-větší vítězství není možné najít ve finá-lovém zápase, ani ve fotbale sa-motném, dokonce ani ve sportu ne.

Více »

Životní příběh

Juan Carlos Valerón

Když jste mladí, chcete dosáhnout všeho, čeho jen můžete. U mě to bylo hrát fotbal na nej-vyšší úrovni a reprezentovat Španělsko.

Více »