Catherine Nderebová

Život atleta je plný odhodlání a tvrdé dřiny. Každý závod si vyžaduje nekonečné hodiny duševní i fyzické přípravy. A asi nic jiného tak neprověří mysl, srdce a duši sportovce jako maratón: 42 kilometrů a 195 metrů intenzivní bolesti. Mnozí běžci myslí jen na to, aby přežili, avšak Catherine Nderebová z Keni této disciplíně kraluje již téměř celé desetiletí.

Běhat jsem začala v páté třídě. Ale až na konci střední školy jsem si našla trenéra a zjistila, že ve mně je velký potenciál.

Největší zklamání v mé běžecké kariéře nastalo, když jsem se nedostala do reprezentace pro olympiádu v roce 2000. Bylo to hodně bolestivé, ale vyrovnala jsem se s tím. Řekla jsem si, že pokud není Boží vůle, abych tam jela, tak prostě počkám, až bude ten správný čas.

V roce 2001 se Nderebová, která doufala, že se jí podaří Chicagský maratón vyhrát podruhé za sebou, musela potýkat s neuvěřitelným vedrem a náročnou tratí. „Na startu maratónu bylo nesnesitelné horko. Nedokázala jsem si představit, jak se mi to vůbec podaří zvládnout. Ale přes to všechno jsem se spoléhala na Boha, protože jsem věděla, že on má vládu nad vším. V jednom biblickém žalmu říká, že mi bude stínem po pravici, takže mne přes den nebude trápit horko ani v noci měsíc a taky že on obnovuje naši sílu. Tak jsem se na něho spolehla. A když jsem vyběhla na trať, běžely mi hlavou tyhle myšlenky a prostě jsem zjistila, že běžím a přitom se moje síla stále obnovuje.

Catherine si během, který se spíše podobal letu, zajistila na Chicagském maratónu druhé vítězství v řadě, a navíc vytvořila nový světový rekord.

Catherine získala mnoho cen. Byla první ženou, která dokázala vyhrát Bostonský maraton čtyřikrát po sobě, získala dvě zlaté medaile na mistrovstvích světa a mnoho dalších prestižních ocenění. I přes všechny své úspěchy Nderebová odmítá chválu a své postavení používá k tomu, aby předala lidem své poselství.

Děkuji za to Bohu, protože v konečném důsledku jsem to nedokázala já, ale on. Jsem jenom nástroj, který si Bůh může použít pro svou slávu. Prostě se jen modlím, aby mi dal pokoru, abych byla vidět, ale aby on byl zároveň vidět ve mně. Když běžím, většinou se cítím skvěle a připomínám si, jak moc mi Bůh požehnal. Dává mi talent, za který po mně nic nežádá, jestli mi rozumíte, je to prostě jako dárek zadarmo. A já tenhle dar můžu používat, jak chci, pro Jeho slávu.

Ježíš zemřel kvůli mým hříchům, protože mě tolik miluje a nechce, abych zemřela nebo navěky trpěla. Proto Bůh nabídl Ježíše, aby zemřel za kříži místo mě, abych já mohla žít s Ním. Úspěchy a sláva, včetně všech medailí, pominou, ale Ježíš zůstává. On je ten jediný pevný bod, který se nemění.“ 

Přečtěte si také Jak poznat Boha osobně.

E-shop

DVD Finále: Cesta za snem

Kaká, Lúcio a další mluví o tom, že nej-větší vítězství není možné najít ve finá-lovém zápase, ani ve fotbale sa-motném, dokonce ani ve sportu ne.

Více »

Životní příběh

Juan Carlos Valerón

Když jste mladí, chcete dosáhnout všeho, čeho jen můžete. U mě to bylo hrát fotbal na nej-vyšší úrovni a reprezentovat Španělsko.

Více »